Životní prostředí

Kácení dřevin rostoucích mimo les

Není třeba žádat

- pro dřeviny ve vlastnictví fyzických i právnických osob o obvodu kmene ve výšce 130cm nad zemí do 80cm a pro keře na ploše do 40m²

- v havarijních případech, kdy je bezprostředně ohrožen život a zdraví osob a hrozí-li škoda značného rozsahu nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů (platí oznamovací povinnost)

Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

O odnětí půdy ze ZPF na stavbu,  která není zákonem osvobozena od odnětí, se žádá před vydáním územního rozhodnutí, územního souhlasu. Žádost podává vlastník pozemku, stavebník se souhlasem vlastníka pozemku, statutární zástupce.

K žádosti je třeba doložit následující doklady:  výpis z KN, snímek pozemkové mapy, souhlas vlastníků (pokud nejsou sami stavebníky, vyjádření obce, výpočet odvodů - pouze v některých případech po konzultaci na odboru životního prostředí a to dle umístění stavby, účelu stavby, druhu stavby), výpočet bilance skrývky.

Lovecký lístek

Vydání loveckého lístku pro výkon práva myslivosti.

Prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa

Změna kultury pozemku jeho zalesněním.

Souhlas k vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území do 50 m od okraje lesa

V případě umísťování stavby nebo využívání území v ochranném 50metrovém pásmu lesa.

Souhlas k vydání rozhodnutí o umístění stavby na lesním pozemku

V případě umísťování stavby na lesním pozemku. V případě vydání souhlasu se stavbou většinou následuje rozhodnutí o odnětí tohoto pozemku plnění funkcí lesa.

Odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa do výměry 1 ha

Při záboru lesního pozemku, který tím přestává plnit svoje funkce.

Potvrzení o původu reprodukčního materiálu získaného z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu

Rybářský lístek

Vydání rybářského lístku pro lov ryb.

Povolení k nakládání s vodami (§ 8 a 16 vodního zákona)

Na základě vydaného povolení k nakládání s vodami vznikne dané osobě (subjektu) právo nakládat s podzemními, povrchovými nebo odpadními vodami – jedná se např. o odběr, čerpání, vypouštění, vzdouvání a akumulaci, využívání energetického potenciálu atd. podle ustanovení § 8 zákona č.254/2001 Sb. o vodách, v platném znění. Povolení se vztahuje většinou k vodnímu dílu.

Povolení k nakládání s vodami je vydáváno ve formě správního rozhodnutí.

Změna platnosti povolení k nakládání s vodami

Dle ustanovení § 9 odst. 1 vodního zákona se povolení k nakládání s vodami vydává na časově omezenou dobu. Požádá-li oprávněný o změnu doby platnosti povolení k nakládání s vodami, povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto; žádost je nutné podat před uplynutím doby platnosti povolení k nakládání s vodami.

Povolení k některým činnostem (§ 14 vodního zákona)

je třeba:

• k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry,
• k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům, valounů apod. (dále jen "říční materiál") z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku,
• ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních zdrojů,
• k zasypávání odstavených ramen vodních toků,
• k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45),
•   k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod.

Povolení k některým činnostem je vydáváno ve formě správního rozhodnutí.

Stavební povolení vodního díla (§ 15 vodního zákona)

K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k nakládání s vodami povolovanému podle § 8, může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně vodního díla (§ 9 odst. 5).

K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování a uvedení do provozu (kolaudaci) se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.

Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména: studny, čistírny odpadních vod (ČOV), vodní nádrže, stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, malé vodní elektrárny (MVE) a další stavby dle ustanovení § 55 zák.č.254/2001 Sb. o vodách, v platném znění.

Povolení ke stavbě vodního díla je vydáváno ve formě správního rozhodnutí

Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav (§ 15a vodního zákona)

K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.

Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. c).

Při ohlášení výše uvedené stavby je vydáno sdělení, které není správním rozhodnutím.

Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy. Lhůta pro sdělení (není správním rozhodnutí) vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek je 15 dnů; v této lhůtě může vodoprávní úřad ohlášenou obnovu nebo udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy zakázat.

Užívání stavby vodního díla

Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, anebo pokud byla prováděna na základě veřejnoprávní smlouvy nebo certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem a byla provedena v souladu s ním, lze užívat na základě oznámení vodoprávnímu úřadu nebo jeho kolaudačního souhlasu.

Souhlas vodoprávního úřadu (§ 17 vodního zákona)

Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle vodního zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to:

• ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,
• ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek  v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
• ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,
• ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,
• ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,
• k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle jiného právního předpisu10b).,
•  k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí.

Souhlas vodoprávního úřadu může být vydán ve formě správního rozhodnutí nebo závazného stanoviska.

Vyjádření vodoprávního úřadu (§ 18 vodního zákona)

Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit jakoukoliv stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle vodního zákona možný, popřípadě za jakých podmínek.

Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle vodního zákona.

Schválení vodoprávního úřadu

Schválení vodoprávního úřadu podléhá:

• plán opatření pro případy havárie způsobené nakládáním s vodě závadnými látkami („havarijní plán“), (§ 39 vodního zákona)

• Manipulační řád vodního díla (§ 59 a 115 vodního zákona)

Oba výše uvedené dokumenty schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím ve správním řízení.