Čestné občanství (čestné měšťanství bylo něco jiného, i když v 19. století občas oba termíny v jazykově českém prostředí zaměňovali) bylo poprvé obsaženo v prozatímním obecním zákoně z roku 1849. Protože jeho účinnost byla od roku 1851 částečně omezena a novodobá samospráva se teprve učila využívat všechno svých pravomocí a možností, stalo se udělení čestného občanství až do počátku 60. let 19. století ojedinělou záležitostí. Oceňováni byli především lidé působící buď přímo ve městě nebo tak, že se to místního dění bezprostředně dotýkalo.
Od počátku 60. let 19. století byl obnoven parlamentní život v habsburské monarchii a v roce 1862 vydán nový obecní zákon, který byl českým zemským sněmem přijat v roce 1864. Od té doby se mezi čestné občany začali dostávat i lidé nemající s městem jinou spojitost než například shodný politický postoj. V tehdejším systému volebního práva, které rozhodně nebylo ani všeobecné ani rovné, získal každý čestný občan tzv. honorační volební právo – mohl volit v komunálních volbách daného místa v tom nejprestižnějším voličském sboru.
Nově vzniklá ČSR sice razantně změnila volební právo a zrušila tuto výsadu, ale jinak převzala právní systém monarchie jako celek a s ním i obecní zákon, včetně ustanovení o čestných občanech. To bylo stále považováno za zcela výjimečnou poctu a politický záměr při jeho udělování mohl být vnímán jako jednoznačná deklarace souznění.
Když v letech 1944-45 nahradily národní výbory dosavadní samosprávu, bylo čestné občanství převzato a ani jeho vnímání se příliš nezměnilo. Kromě ocenění zásluh v dané době důležitých osobností sloužilo jako výraz všeobecné politické identifikace.
Obecní zákon z roku 1990, jehož ustanovení vycházela z obecných samosprávných principů, zachoval čestné občanství jako nejvyšší poctu komunálního prostředí. Stejně k tomu přistupuje i obecní zákon z roku 2000.
S ohledem na dlouhodobou kontinuitu tohoto ustanovení může být řada čestných občanů konkrétním zrcadlem místních dějin. Každé další generaci se může zdát tu a tam pokřivené, ale zpětně jej narovnat nelze. Smíme se nad ním jen zamyslet.
Marie Macková, kronikářka města
Přehled udělených čestných občanství města Ústí nad Orlicí od roku 1855 po současnost