BACK

Železniční zastávka Ústí nad Orlicí – město

Na svou dobu byla stavba železniční trati Olomouc – Praha nesmírně odvážným počinem. Zejména vezmeme-li v úvahu, že na projektování její podstatné části se podílel relativně mladý Jan Perner (1815 – 1845). Teprve od 1. března 1842 státní úředník s funkcí vrchní inženýr státních drah. Se stavbou této páteřní tratě se započalo v roce 1843. Její první část z Olomouce do Pardubic měl svěřenu Karel Keisler a úsek z Pardubic do Prahy vedl osobně Jan Perner. Trať byla slavnostně uvedena do provozu 20. srpna 1845. 

S výstavbou trati úzce souviselo budování jednotlivých zastávek. Tu ústeckou, mající dnes neoficiální název Staré nádraží, vyprojektoval v empírovém stylu Antonín Jűngling. Je zajímavé, že střed staniční budovy sloužil původně jako vodní nádrž pro parní lokomotivy. Naproti přes koleje bylo ještě postaveno skladiště s jednou manipulační kolejí. Tak tomu bylo až do roku 1874, kdy došlo k otevření trati do Kyšperka. A s tím i k otevření druhé nádražní budovy v Ústí, tzv. Nové nádraží. 

Proto význam této železniční zastávky Ústí nad Orlicí – město upadl, což se záhy projevilo i na jejím nezadržitelném chátrání. Naštěstí byla tato staniční budova, dnes nejstarší na výše uvedené trati, v roce 1995 kompletně zrekonstruována a opatřena podchodem. Tak skončily i úvahy o jejím zbourání.