Úplné informace o udílení jednotlivých cen, podávání, zpracovávání a schvalování nominací i předávání jednotlivých ocenění jsou uvedeny v příslušných statutech:
Statut pro udělení Ceny města Ústí nad Orlicí, Počinu roku a Ceny starosty města Ústí nad Orlicí
Statut pro udělení čestného občanství města Ústí nad Orlicí
Formuláře pro nominace:
Formulář - Nominace na udělení Ceny města Ústí nad Orlicí a Počinu roku
Formulář - Nominace na udělení čestného občanství
V návaznosti na dlouholetou tradici udílení cen města a s cílem ocenit významné přínosy k rozvoji našeho města a občanské společnosti uděluje měst Ústí nad Orlicí prestižní ocenění v několika oblastech. Tato ocenění jsou udělována za významná tvůrčí díla v oblasti kultury, mimořádné sportovní výkony a výjimečné výsledky studentů a žáků. Svým významem tato ocenění přesahují hranice města a přispívají k jeho rozvoji a propagaci.
2026 | 2025 | 2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Čestné občanství, zakotvené poprvé v obecním zákoně z roku 1849, bylo původně udělováno převážně lidem přímo spojeným s městem nebo místním děním. Od počátku 60. let 19. století, s obnovou parlamentního života, se k čestným občanům dostávali i jednotlivci s odlišným politickým postojem. V tehdejším volebním systému měli čestní občané honorační volební právo. I přes změny v systému volebního práva vzniklými s vznikem ČSR, bylo čestné občanství považováno za výjimečnou poctu. V obecním zákoně z let 1990 a 2000 se toto ustanovení uchovalo. Historie čestných občanů může být zajímavým zrcadlem místních dějin, reflektujícím politické změny a významné osobnosti.
Přehled udělených čestných občanství města Ústí nad Orlicí od roku 1855 po současnost
Čestné občanství (čestné měšťanství bylo něco jiného, i když v 19. století občas oba termíny v jazykově českém prostředí zaměňovali) bylo poprvé obsaženo v prozatímním obecním zákoně z roku 1849. Protože jeho účinnost byla od roku 1851 částečně omezena a novodobá samospráva se teprve učila využívat všechno svých pravomocí a možností, stalo se udělení čestného občanství až do počátku 60. let 19. století ojedinělou záležitostí. Oceňováni byli především lidé působící buď přímo ve městě nebo tak, že se to místního dění bezprostředně dotýkalo.
Od počátku 60. let 19. století byl obnoven parlamentní život v habsburské monarchii a v roce 1862 vydán nový obecní zákon, který byl českým zemským sněmem přijat v roce 1864. Od té doby se mezi čestné občany začali dostávat i lidé nemající s městem jinou spojitost než například shodný politický postoj. V tehdejším systému volebního práva, které rozhodně nebylo ani všeobecné ani rovné, získal každý čestný občan tzv. honorační volební právo – mohl volit v komunálních volbách daného místa v tom nejprestižnějším voličském sboru.
Nově vzniklá ČSR sice razantně změnila volební právo a zrušila tuto výsadu, ale jinak převzala právní systém monarchie jako celek a s ním i obecní zákon, včetně ustanovení o čestných občanech. To bylo stále považováno za zcela výjimečnou poctu a politický záměr při jeho udělování mohl být vnímán jako jednoznačná deklarace souznění.
Když v letech 1944-45 nahradily národní výbory dosavadní samosprávu, bylo čestné občanství převzato a ani jeho vnímání se příliš nezměnilo. Kromě ocenění zásluh v dané době důležitých osobností sloužilo jako výraz všeobecné politické identifikace.
Obecní zákon z roku 1990, jehož ustanovení vycházela z obecných samosprávných principů, zachoval čestné občanství jako nejvyšší poctu komunálního prostředí. Stejně k tomu přistupuje i obecní zákon z roku 2000.
S ohledem na dlouhodobou kontinuitu tohoto ustanovení může být řada čestných občanů konkrétním zrcadlem místních dějin. Každé další generaci se může zdát tu a tam pokřivené, ale zpětně jej narovnat nelze. Smíme se nad ním jen zamyslet.
Marie Macková, kronikářka města
Přehled udělených čestných občanství města Ústí nad Orlicí od roku 1855 po současnost