O městě
Město Ústí nad Orlicí, okresní centrum v kraji Podorlicka, leží v malebném údolí řek Tichá Orlice a Třebovka, 150 km východně od Prahy, s nadmořskou výškou 350 m a 14 200 obyvateli. Od roku 1991 má historický střed status městské památkové zóny.
V 19. století prošlo město transformací z agrárního a tkalcovského centra na průmyslové město, což mu vyneslo přezdívku "východočeský Manchester". Kromě průmyslu má město bohatou kulturní tradici s významnými hudebními osobnostmi a tradicí stavění betlémů od 18. století.
Sportovní areál ve městě nabízí různá zařízení, včetně Aquaparku postaveného v roce 2000. Město je také významnou křižovatkou cyklostezek, které vedou údolím řek a nabízí bohaté sportovní vyžití.
Rekreační možnosti zahrnují návštěvu zřícenin hradů, cykloturistiku a in-line bruslení po unikátních cyklostezkách. Město udržuje partnerské vztahy s pěti evropskými městy, včetně slovenského Popradu, polské Bystřice Kladské, německých Ambergu a Neuköllnu a italské Massa Martany.
Logo a znak města
Modrý štít znázorňuje stříbrnou hradební zeď se třemi cimbuřími, za níž vyniká radní dům s červenou valbovou střechou a zlatými makovicemi. Stříbrná věž s oknem a červenou střechou zdobenou zlatými makovicemi vyčnívá nad středem radního domu.
Jednotný vizuální styl města Ústí nad Orlicí tvoří příjemný a jednotný dojem. Logo, barvy a písmo hrají klíčovou roli v identitě města. Inspirací je původní název slovanské osady "Oustí", zobrazený spojením písmen "o" a "u". Hovorový jazyk s dvojhláskou "ou" odráží charakter města, a tato dvojhláska je symbolicky zvýrazněna ve hranatých závorkách v logu. Ústí nad Orlicí patří do "severovýchodočeské podskupiny" české nářeční skupiny, což ovlivňuje výběr slov a slogany ve vizuálním stylu. Výrazným prvkem je také barva, sloužící k odlišení a komunikaci, zejména v negativní verzi loga a piktogramech. Autoři loga jsou BcA. Tomáš Brychta a BcA. Sára Bergmannová. Grafický manuál kodifikuje pravidla a doporučení pro aplikaci vizuálního stylu v praxi.
O historii města
Město vzniklo na přelomu 12. a 13. století. Kolonizace ve 2. pol. 13. stol. pod panovníky Václavem I. a Přemyslem Otakarem II. vedla k založení nové osady na ostrohu nad původním místem. Město bylo pojmenováno po Vilémovi z Drnholce – Vilémův ostroh.
Po několika majetkových změnách bylo město pojmenováno Wilhelmswerd (Vilémův ostroh). První písemná zmínka o Ústí nad Orlicí pochází z roku 1285. Postupně získávalo privilegia od panovníků, podporující rozvoj, včetně povolení vaření piva v roce 1499.
V 18. stol. město prošlo změnami v samosprávě a v roce 1795 bylo ustanoveno municipálním ochranným městem. Po mnichovské dohodě v roce 1938 a poválečných politických změnách se Ústí nad Orlicí stalo opět okresním městem v roce 1960.
Historicky zemědělské město se transformovalo s výstavbou železnice v 19. století a rozvojem textilního průmyslu, což mu vyneslo přezdívku „východočeský Manchester“. Kulturní a spolkový život se rozvinul s hospodářským vzestupem, včetně tradice malovaných betlémů a hudebních spolků. Dnes má město necelých 15 tisíc obyvatel a je obcí s rozšířenou působností v regionu.
Partnerské vztahy
Město Ústí nad Orlicí udržuje partnerské vztahy s pěti evropskými městy. S německým městem Amberg navazuje vzájemnou spolupráci od roku 2001, kdy byla podepsána smlouva o partnerství potvrzující 10 let přátelských vztahů. Spolupráce s polskou Bystřicí Kladskou, zahájená v roce 2002, klade důraz na přeshraniční výměnu zkušeností mezi obyvateli obou regionů. Vztahy s německým městem Neukölln se soustředí především na kulturu, sport a školství. Partnerská smlouva s italským městem Massa Martana byla slavnostně podepsána v roce 2005. Nejstarší partnerské vztahy jsou s slovenským městem Poprad, které trvají od roku 1950, s důrazem na oblasti kultury, sportu, turistiky a hospodářské spolupráce. Nová smlouva byla podepsána v roce 2001.