V DEN ČESKÉ STÁTNOSTI SI PŘIPOMÍNÁME SMRT SVATÉHO VÁCLAVA

Ve středu 28. září jsme si připomněli státním svátkem smrt knížete Václava, který byl prohlášen svatým a který je patronem českého národa a symbolem české státnosti. Kníže Václav byl zavražděn svým bratrem Boleslavem roku 929. Také Ústí nad Orlicí si tohoto nejoblíbenějšího českého světce připomnělo v tento významný den. V kostele Nanebevzetí Panny Marie proběhla slavnostní mše svatá, kterou vedl P. Vít Horák. Po slavnostní bohoslužbě následoval průvod k soše sv. Václava na Podměstí, kde zazněla krátká modlitba a přítomné pozdravil místostarosta města Jiří Holubář, který k soše položil kytici. Životopis SV. VÁCLAVA, MUČEDNÍKA, HLAVNÍHO PATRONA ČESKÉHO NÁRODA Podle staré tradice se narodil kolem roku 907 na Stochově u Libušina jako nejstarší syn vévody Vratislava. O jeho křesťanskou výchovu se starala především jeho babička sv. Ludmila. Naučil se slovanskému písmu, na Budči si osvojil i znalost latiny. Legendy zdůrazňují jeho lásku k eucharistii a k chudým. Když se v roce 925 ujal vlády, snažil se o kulturní i náboženské povznesení země. Jeho křesťanský způsob vlády a spravedlivá přísnost k neukázněné, většinou ještě pohanské šlechtě, i to, že přijal lenní závislost na Jindřichu I., vyvolaly opozici v čele s jeho mladším bratrem Boleslavem, na jehož popud byl 28. IX. 929 (nebo 935) ve Staré Boleslavi zabit. Po třech letech bylo jeho tělo přeneseno do rotundy sv. Víta, kterou on sám založil jako třetí kostel na Pražském hradě. Jeho nejstarší životopis byl napsán staroslověnsky hlaholským písmem brzy po jeho smrti. První kostel mu byl zasvěcen už v roce 972 v Proseku u Prahy. Na začátku 14. století mu byl zasvěcen jeden z oltářů v bazilice sv. Petra ve Vatikáně a od roku 1670 je jeho svátek v celocírkevním kalendáři.