Secesní stavbu si nechal v roce 1906 postavit Florian Hernych, majitel firmy Jan Hernych a syn, která vlastnila sousední textilní továrnu. Později byla sídlem například Hudební školy Jaroslava Kociana či Památníku revolučních tradic. Město se stalo vlastníkem této budovy v roce 2003. Po rekonstrukci probíhající od roku 2006 byla jako kulturně-společenské centrum česko-polského příhraničí a sídlo městského muzea slavnostně otevřena 26. dubna 2008.
Ve štítu vily je umístěna socha sv. Floriána, patrona stavebníka vily, a v prostorách zahrady je umístěno vrcholné dílo ústeckého rodáka Quido Kociána „Mrtvý Ábel“. Plány na vilu vypracovala pražská firma architekta Matěje Blechy. Zásluhou Floriana Hernycha byly v Ústí nad Orlicí v roce 1880 instalovány první mechanické bavlnářské tkalcovské stavy.
